Předpremiéra
Haranta jako lusk!

Počítal jsi entropii mléka v cappuccinu a skončils omylem v hipster kavárně místo našeho scénického koncertu o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic? Nebo ses jen zamyslel nad šarmem sbormistra Matouše a zabloudils až do Sudet? Nezoufej! Právě pro takové jako ty je psaný tenhle článek, abys věděl, o co žes přišel a příště už si provedení nenechal ujít.

Tak se pěkně posaď a poslouchej: Je den předpremiéry a napětí by se před začátkem představení dalo krájet. My se jím ale nenecháme nijak zviklat a stejně jako před každým koncertem si stoupneme do kruhu, proneseme společnou modlitbu za zdar koncertu a už už začínají znít první tóny hobojů, které uvádí Harantův úvodní monolog.

Cesta k tomuto momentu byla těžká a vyčerpávající, prolitá nesčetným počtem vynikající kávy od Kafe Entropie. Hodinami nekončících zkoušek, záchvatů smíchu a skupinových objetí. Nutné totiž bylo napsat scénář, nacvičit všechny skladby – valnou část zpaměti, naučit se texty a k tomu správný pohyb na scéně, přesně vědět, kdy je kdo kde, co tam zpívá, kdo a kdy přemisťuje rekvizity, a hlavně kdy se mají rozsvítit která světla, protože na nich je založený celý koncept hry. Nemluvě o přípravě a šití kostýmů, o kterém si můžete více přečíst https. Ale my nejsme troškaři a ani takového sousta jsme se nezalekli. Právě naopak, což byl také důvod, proč sbormástr Matouš na poslední chvíli dopisoval aranže pro pozitiv a dva hoboje.

A tak se pomalu začíná hrát a sál je tak naplněný, že si lidé nemají kam sednout a tak se uchylují ke stání na schodech a my se pomalu začínáme uvolňovat v hraní i ve zpěvu. Představujeme divákům život Kryštofa Haranta, jeho strastiplnou cestu, vlastní hudbu a hudbu jeho současníků. Diváci tak postupně přicházejí na to, co že vlastně ten scénický koncert je. Napjatě sledují klíčové momenty života českého šlechtice. I přes dramatičnost se uchylují k pro nás neočekávanému smíchu a nám už pochopitelněji ke skrývaným slzám, které na tváře citlivějších dovádí napjatý rozhovor mezi Harantem a Heřmanem Černínem a srdceryvné loučení s třetí manželkou Annou Salomenou před odvedením do žaláře a následnou popravou.

S falešnými vousy a tuctem okruží předvádíme životní herecké výkony (a to doslova, protože zkušenost většiny sboru byla doposud nulová a nejzkušenějšího z nás – tedy Aničku, naší novou milovanou sopránku – jsme pro jistotu posadili vedle osvětlovače), zpíváme jako o život a to je všechno nic proti výkonům našich dvou sličných hobojistek a všemi milované Jiřinky Dvořákové, která si kromě Matoušových aranží neláme hlavu s vlastními improvizacemi, kterými prokládá scény, jako by se nechumelilo. V ladných černých punčoškách vracíme okruží a kutny opět do středobodu módního průmyslu.

Po závěrečné scéně světla zhasnou a diváci po chvíli doprožitku závěrečné scény propukají v nadšený aplaus, který dlouhé minuty nekončí. Pochvaly nepřestávají přicházet i dlouho po skončení, dokonce i od paní docentky Koldinské, která věnovala životu Harantově celou jednu monografii a nám s velkou laskavostí pomáhala upřesnit historické reálie při psaní scénáře.

Je to tak, zase se nám to povedlo, byli jsme prostě skvělí. Teď ale slyš, blíží se totiž premiéra! Zdokonalíme už dokonalé, doladíme už vyladěné, dáme do toho naprosto všechny kardiomyocyty. To už si prostě nemůžeš nechat ujít. Čas a místo premiéry se brzy dozvíš – tak stay tuned!
Sleduj náš Facebook, Instagram, nebo nám nech svůj mail a my Ti napíšem!