Rekreace na Šachovci
Protože nadcházející sborová sezona bude opět náročná, bylo zapotřebí ještě před koncem prázdnin načerpat dostatek sil. S tímto cílem jsme se vydali na sever, kam nás Jakub velkoryse pozval na ozdravný rekreační pobyt do své útulné chalupy.
Panenská příroda v podhůří Jizerských hor tu oplývá jak strdím a průzračnou vodou, tak i hlodavci, vosami a sršni. Ti nás navštěvovali každý večer na terase, v koupelně i podkroví, podle toho, kde člověk zrovna svítil.
Program týdne byl veskrze relaxační a sestával hlavně z konzumace dobrot, které jsme připravovali často i celý den – buchtami počínaje a hovězím na červeném víně konče. Kvůli úmorným teplotám jsme taky denně vyráželi na výlet přes Jakubovy latifundie až do Bozkova, kde jsme vždy strávili pět minut pod jezem a s husí kůží potom opět vylézali ohřát se na kameny u břehu.
Cestou na koupání nebylo možné si nevšimnout množství hub podél lesní cesty (respektive přímo na ní), takže jakmile ve čtvrtek přijely posily z Prahy, vzaly jsme košíky a vydaly se v dámském osazení houbařit.
Ukázalo se, že zdejší hvozdy jsou prakticky jedno velké podhoubí, takže nebylo potřeba příliš hledat, aby člověk naplnil oba koše. Zbytek dne jsme se pak snažily zpracovat naše úlovky, zatímco mužská část rekreantů se již od rána vrtala v UAZu mod. 469 a s pomocí nalezeného návodu pro československou armádu se snažila přijít na to, proč nefunguje podle jejich představ.
V pravidelných intervalech jsme se pak dovídaly, co všechno už pochopili, co ještě nepochopili, které části vyčistili, kterou pumpu rozebrali a kde všude jim vytekl benzín. Není mi zcela jasné, jaké bylo resumé těchto zkazek, ale předpokládám, že snad pozitivní, neboť se nic nevznítilo.
Poslední odpoledne jsme zakončili opět koupáním, obdivováním zdejší přírody (zvlášť máme rádi motýle) a nakládáním hub. Večerní debata na terase se pak točila okolo genderu, detektivek, ezo příběhů a epigenetiky, což byla zajímavá směska na dobrou noc. Ale tentokrát jsme zaspali i ty myši šmejdící v podkroví…