České nebe
září

České nebe – jeden by čekal, že budeme nacvičovat Cimrmana a on to cyklus duchovních kantát Honzy Zástěry. Zase jsme se nechali napálit a mohl za to Matouš. Dostal totiž jako vycházející hvězda českého sbormistrovství (a kamarád Zástěry) při provedení výše zmíněného veledíla na starost vedení celého sboru složeného z pěti těles - SMoGu, Ženského komorního sboru Jirkov, Komorního sboru Nona, Collegia hortense a Entropie (neasi). Mělo to být provedené v Katedrále sv. Víta ke 100. výročí Republiky, dále pak v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, kde se to pak mělo i nahrávat na nějaký CDčko. Takže no pressure, hlavně pro Matouše.

Matouš, jak je mu vlastní, to vzal velmi zodpovědně. Se skladbami jsme se seznamovali už od června, leč zbytečně, protože je Honza Zástěra v průběhu ještě několikrát změnil a pro jistotu přidal ještě nejméně sedm částí navíc. Měl štěstí, že to byly duchovní kantáty, jinak bychom ho proklínali. My jsme to však vzali velmi profesionálně, strávili jsme pečlivým nácvikem dobrou polovinu letního soustředění a každou zářijovou zkoušku. Ne vždycky dobrovolně nutno dodat, často to bylo prostě jen „Matouš dixit“ a nebylo na výběr. Alespoň jsme se potkali s českými patrony – se sv. Klimentem, sv. Zdislavou, sv. Zikmundem, Wolfgangem, Votěchem, Vítem, Václavem … Pěkně si o nich zazpívali, a pak to nahráli, to aby se krása hudby a sláva Entropie mohla šířit dál. Pro možnost poslechnout či zakoupit nahrávky – stay tuned.

Poznámka po čarou: Matouš během provedení, intenzivního nacvičování ani „motivování“ nás do práce nepřišel k větší zdravotní újmě. Za závislost na kofeinu a tiky v oku si může sám.